sobota 6. srpna 2011

Všechny stejné...

Každá z Vás na svém blogu píše o neuvěřitelných chutích co má.. to je naše zhouba!


Před 5 minutama sem měla v ruce pytlík těch prokletých brambůrek a nalhávala si, že se nic nestane když si jich dám jenom pár! Kecy! Kdybych ho otevřela, neskončím dokud nebude prázdný! Znám se!

Tohle bych si totiž mohla říct každý den každou hodinu a vesele kynout dál! Ale to nedovolím! "Uvědom si co chceš doopravdy, co sakra opravdu chceš! Tenhle pytlík nasáklej tukem to neni!" A vrátila jsem je zpět!

Jestli mi sudičky něco zapomněly dát, byla to pevná vůle a proto je potřeba ji budovat! A tahle malá stupidní vítězství mě motivují bojovat dál! Ta motivace je totiž všude kolem!

Myslela jsem si, že jen co založím blog, bude mi sem denně psát 10 holek komentář ke každému příspěvku a já jim to budu oplácet, čímž se společně dopracujeme k pokoření našich cílů.

To se neděje.. no a? Už jenom kvůli tomu, že nechci lhát a styděla bych se sem napsat že sem je snědla to neudělám! Každý den najdu jeden článek s titulkem "nový začátek", "podělala jsem to" a podobně! A to já nedopustím! Nehodlám s tímhle jen tak přestat a až se mi podaří překonat všechny nástrahy a budu mít svých vysněných 55 kg, chci být tou motivací pro dívky které začínají hubnout a myslí si, že to nikdy nedokážou..

Miluju jídlo, jedla bych nejraději pořád...ale nedělám to. Je tu totiž něco, co miluji daleko víc : Obdivné pohledy kolemjdoucích, lichotky, krásné šaty, tanec.... a to zato stojí ne?

Tak dem sakra do toho!

Žádné komentáře:

Okomentovat